Potraviny můžeme dělit různým způsobem. Jedním z nich je i dělení na kyselinotvorné a zásadotvorné potraviny. Jaký je mezi nimi rozdíl? Jak zásadotvorné potraviny působí na naše tělo?

Jak již název napovídá, v zásadotvorných potravinách převažují zásadité látky, zatímco v kyselinotvorných kyselé látky. Ke kyselinotvorným potravinám patří tzv. bílé jedy, jako je bílá mouka nebo bílý cukr. K potravinám s nadměrným množstvím kyselin patří například masné výrobky a uzeniny, vepřové maso, sladkosti.

Zásadotvorné potraviny – přehled

K zásadotvorným potravinám patří většina ovoce nebo zeleniny. Jmenujme například brambory, celer, cibuli, čínské zelí, květák, lilek, červenou papriku, bílé i červené zelí, ředkvičky, ananas, banány, borůvky, jablka, hrušky, jahody, maliny, švestky, třešně. Z luštěniny patří mezi zásadotvorné potraviny sójové boby. Z mléčných výrobků jen nesvařené nebo nízkotučné mléko. Z obilovin pak k zásadotvorným potravinám řadíme jen jáhly a rýži.

Proč jsou dobré zásadotvorné potraviny?

Pokud budeme konzumovat příliš kyselinotvorných potravin, způsobíme si překyselení těla, což se negativně podepíše na našem zdraví. Například při trávení bílkovin (maso) vzniká kyselina sírová a fosforečná, které jsou považovány za toxické a tělo se je snaží rychle odstranit nebo neutralizovat zásaditými látkami.

Při zvýšeném příjmu kyselinotvorných potravin se narušuje vyrovnané pH krve (ideálně by krev měla mít pH 7,35 – 7,55). Při nižším pH je ztíženo přenášení kyslíku a může dojít k zadušení. Ve své stravě bychom proto neměli zapomínat na dostatečný příjem zásadotvorných potravin, čímž zabráníme řadě zdravotních problémů, jako je například únava, cukrovka nebo hemeroidy.

Jak konzumovat dostatek zásadotvorných potravin a přitom se z toho nezbláznit? V podstatě jde jen o to dodržovat zásady zdravého stravování. Tedy konzumovat dostatek ovoce a zeleniny, vynechat tučné jídlo, sladkosti a omezit konzumaci masa nebo výrobků z bílé mouky.